Chlazení brzd
Miroslav Sanytrák/Boris Dacko/foto J.Křenek | 21.2.06 | Brembo F1 brzdy
Vyspělý automobil střední třídy dokáže zastavit z rychlosti 100 km/h na dráze dlouhé přibližně 38 m. Vůz Formule 1 si ve stejné disciplíně vystačí pouze s 25 m. Excelentní výkony předvádí brzdová soustava „ef-jedničky“ také při deceleraci z vysokých rychlostí. Na ubrzdění z rychlosti 350 km/h na 80 km/h ji stačí pouhé 3,5 s. Obrovská mechanická energie se v brzdách proměňuje v energii tepelnou a tak teploty brzdových komponent dosahují v porovnání s běžným automobilem doslova neuvěřitelných hodnot. Například brzdové kotouče pracují s teplotou až 1000°C. Takovéto hodnoty nejsou pro ocelové kotouče ani zdaleka dosažitelné a tak v F1 najdeme jako stavební materiál brzdových kotoučů, třmenů a třecích segmentů (brzdových destiček) uhlíkový kompozit. Třmeny mohou být také z hliníkové slitiny. Avšak i kompozit má své hranice. Udržet teplotu v daných mezích se daří promyšlenou koncepci chlazení. Potrubí přivádějící vzduch k brzdám doléhá těsně k těhlici kola a k brzdovému třmenu. Střed těhlice, v němž jsou uložena ložiska spojuje s vnějším dílem nesoucím zavěšení kol řada žeber. Díky této koncepci je těhlice nejen výrazně lehčí, ale umožňuje i průtok chladicího vzduchu skrz (kolem žeber) až k brzdovému kotouči nasazenému na náboji kola. Vzduch pak vstupuje na vnitřním obvodu kotouče do řady kanálků, kterými dále proudí až k otvorům na vnějším obvodu. Při této cestě rychle proudící vzduch odvádí teplo z kotouče ven. Podobně prochází vzduch také brzdovým třmenem. Aby se vzduch procházející těhlicí dostal až k brzdovému kotouči a neproudil jinudy, musí být celá těhlice až k brzdovému kotouči zakryta, k čemuž se využívají opět lehké kompozitové díly.
|
|