Nastavení v Imole F1,Formule 1, construct, konstrukce

Nastavení v Imole

Miroslav Sanytrák / foto Jiří Křenek | 31.7.05 | Přední kolo

1. Přední křídlo: na předku je relativně malý přítlak. V imole je jen jedna rychlá zatáčka, ve které trocha nedotáčivosti nestojí příliš času.

2. Zadní křídlo: to je to, co vytváří přítlak, který auto potřebuje. V Imole je aerodynamické vyvážení posunuto trochu dozadu, především pro zlepšení stability při brždění.

3. Přední zavěšení: zkrutné tyče a pružiny jsou docela tuhé pro rychlou změnu směru.

4. Zadní zavěšení: aby se zlepšila trakce na výjezdu z pomalých zatáček, pružiny jsou poměrně měké.

5. Pneumatiky: obecně jsou v Imole docela měké, neboť povrch není příliš hrubý.

6. Diferenciál: potřebujeme ho zamknout v šikanách a pak uvolnit v sekcích jako je druhá Rivazza nebo Tosa, aby se zamezilo nedotáčivosti.

7. Světlá výška: v Imole je mnoho obrubníků, ale zvětšení světlé výšky nepomůže. Vlastně zvětšení o 3 mm by přidalo půl vteřiny na kolo...a nepomohlo by vám to dostat se přes obrubníky.

8. Motor: je třeba pracovat na progresivní křivce výkonu, aby se zamezilo protáčení kol při výjezdech z pomalých zatáček.

9. Odklon kol: dříve jsme nastavovali odklon kol abychom zlepšili chování auta, nyní je prioritou snížit opotřebení pneumatik v závodě.

10. Brzdy: Imola je okruh náročný na brždění, ale ne tolik jako Bahrain. To znamená, že použijeme o něco menší brzdné kanálky, budou „střední“ velikosti z naší škály. Co se týče vyvážení brzd, větší síla je na předku – a ještě ji zvětšujeme při razantním brždění.