Před Velkou cenou Německa F1
Petr Minařík/foto J.Křenek | 21.7.12 | Komentáře - P.Minařík 2012
Automobilová GP našich západních sousedů, která je na programu předposlední červencový víkend, patří.....
Automobilová GP našich západních sousedů, která je na programu předposlední červencový víkend, patří v F1 mezi nejpopulárnější. A také mezi nejpravidelnější. V prvním ročníku světovém šampionátu sice měla absenci, ale pak už v mistrovství světa chyběla jen třikrát.
V roce 1955, kdy - stejně jako GP Švýcarska - byla pod dojmem tragédie v Le Mans zrušena, o pět let později, kdy stála F1 před změnou technických předpisů a Němci tehdy na jižní smyčce Nürburgringu raději uspořádali závod vozů formule 2 a také před pěti lety. V době, kdy se z finančních důvodů jela v Německu jen GP Evropy. Letošní Velká cena Německa proto má pořadové číslo 59, přičemž s výjimkou sezony 1959, kdy jí diváci viděli na berlínském Avusu, hostovala poze na dvou místech: buď pod Nürburgským hradem, nebo na Hockenheimringu. V prvním případě však jejím domovem byly dva zcela různé okruhy: 22krát se totiž jela na klasické a téměř 23 km dlouhé trati, kterou nakonec z kalendáře F1 v roce 1976 vyštvala ohnivá nehoda Nikiho Laudy a třikrát pak nový GP okruh, dokončený v roce 1983. V průběhu času se však výrazně změnil také Hockenheimring, na němž se německá GP pojede letos a který se od roku 2007 střídá v pořádání Velké ceny s Nürburgringem.
Tenhle okruh, která je z Prahy vzdálený jen 500 km, spatřil světlo světa před 80 lety jako motocyklová trať. Jenže díky svým dlouhým rovinkám později začal sloužit i jako testovací dráha závodních GP týmů Mercedes a Auto Union. A v roce 1965 se dočkal nové verze, která se stala i pravidelným svědkem automobilových bitev. Tři roky poté se na něm při závodě F2 zabil Jim Clark a v sezoně 1970 zažil tenhle badensko-würtenbergský okruh - měřící 6 789 m - svůj debut v mistrovství světa, jemuž kraloval Rakušan Rindt. Zcela pravidelně se ale ve světovém šampionátu začal Hockenheimring objevovat až poté, co z GP kalendáře vypadla Severní smyčka Nürburgringu. Tedy od roku roce 1977. Později se stal svědkem smrti Patricka Depaillera (v roce 1981 při testech monopostu F1) a dočkal se i několika úprav, ovšem ta nejzásadnější jej čekala před rovnými 10 lety. Tehdy byl totiž okruh podle návrhu kanceláře Hermanna Tilkeho modernizován a brutálně zkrácen. O celou třetinu. Dnes je dlouhý 4 574 m, má 17 zatáček a jeho nejrychlejším místem je rovinka před vracečkou Spitzkehre (na té se jezdí přes 320 km/h), která je pro změnu místem nejpomalejším: projíždí se totiž na jedničku, rychlostí kolem 60 km/h. Největší přetížení (3,3 g) ale na jezdce na trati - na níž se řadí v průměru 46krát a která se dá z 66 procent projet na plný plyn - čeká v poslední zatáčce před cílem. V místech, kde najíždějí na cílovou rovinku rychlostí 220 km/h.
Dosavadní závody Velké ceny Německa přinesly vítězství 38 různým pilotům, ale byly poměrně macešské k domácím pilotům i značkám: z německých pilotů totiž domácí GP vyhráli pouze bratři Schumacherové a z vozů pak jen Mercedes. Ale před dlouhými 58 lety! Nikoho však zřejmě nepřekvapí, že historickým králem Velké ceny Německa je Michael Schumacher: z hlediska výher (4), pódií (7), nejrychlejších kol (4) i bodů (73). Pozoruhodné však rozhodně je, že v počtu „německých" pole position jsou - díky závodům na starém Nürburgringu - v čele historických statistik stále Jim Clark a Jacky Ickx (4) a že tím, kdo strávil ve vedení německých GP nejvíc kilometrů, je dodnes Juan Manuel Fangio (1 391). Mezi vozy a motory však tomuto závodu vládnou bezkonkurenčně - a ve všech směrech - monoposty Ferrari. Svou „německou" nadvládu maranellské vozy ostatně potvrdily i v poslední deštivém závodě F1 na Hockenheimringu, jenž před dvěma roky vyhrál Alonso před Massou. A jak na tomto okruhu, jenž hostí i letošní německou Velkou cenu, vypadaly tři poslední německé GP? Pozoruhodné je, že všechny měly jiného vítěze kvalifikace i závodu, ale nejrychlejší kolo pokaždé patřilo některému z domácích jezdců (2010 Vettelovi, 2008 Heidfeldovi a 2006 Schumacherovi). Nejdelší dobu byl během těchto tří závodů včele Michael Schumacher (58), před Lewisem Hamiltonem (54) a Felipe Massou (43), přičemž tenhle Brazilec v italských službách byl jediným, kdo v nich byl pokaždé na bedně (dvakrát druhý, jednou třetí).
Ze současných stájí dokázaly GP Německa vyhrát pouze čtyři: Mercedes, Redl Bull, Lotus a Williams. Ale jen dvě poslední i na Hockenheimringu (Montoya ve Williamsu naposledy v 2006, Andretti s Lotusem naposledy 1878). Takže především Red Bull, má před sebou na konci měsíce docela slušnou výzvu: během 67 kol GP Německa (306,458 km) se vůbec poprvé pokusit triumfovat i v Badensko-Würtenbergsku...
|