Rubens Barrichello v Praze- moje setkání
Miroslav Sanytrák | 21.6.04 | Komentáře - M.Sanytrák 2004
Moje setkání s Rubensem Barrichellem bylo přesně naplánováno. Věřil jsem, že zde bude chaos a že se ....
Moje setkání s Rubensem Barrichellem bylo přesně naplánováno. Věřil jsem, že zde bude chaos a že se prostě do blízkosti Rubense Barrichella dostanu tak, abych s ním mohl prohodit alespoň 2 věty a předat vizitku. Věděl jsem, že na místě bude Jirka Křenek a tak jsem ho požádal, aby byl v pohotovosti a sledoval očkem moje snahy dostat se do blízkosti Rubense Barrichella. Původně jsem totiž měl být jednou z vybraných osob, kteří jej měli fotit i mimo hlavní tiskovou konferenci. Díky určitým organizačním nesrovnalostem k tomu nedošlo. Tak jsem si prostě musel poradit sám.Tady jsou výsledky mého snažení. Vše fotografoval pan fotograf Jiří Křenek a asi měsíc po akci mi volal, že má pro mne ty fotografie. Udělal mi obrovskou radost a já se s ní chci podělit s Vámi.
V šatech s kravatou jsem byl asi jediný na celé akci, bylo 35 stupňů Celsia a slunce se opíralo do asfaltu |
Takhle jsem fotil R.Barrichella já |
Moje setkání s Rubensem, Rubens si prohlíží mojí vizitku |
Velice krátký rozhovor, ochranka stojí za mými zády |
Rubens Barrichello se svými věrnými-mnou jako velkým fandou a věrným mechanikem |
... ještě jednou ve třech |
Na každou akci jsem dříve jako fotograf vždy nosil kravatu, na akci s Rubensem Barrichellem jsem si vzal sako jako správný fanda a fotograf od košile počínaje , přes firemní kravatu po klopový odznak konče-vše ve značkách Ferrari. Bohužel moje nedváha se kterou neustále bojuji, slunce pražící do asfaltu, udělali své. To odpoledne jsem měnil 3 košile a byl to boj s vedrem. Svůj čas jsem měl přesně organizovaný. Ještě než vše skončilo jel jsem metrem do Vodičkovy ulice 37, do Centra FotoŠkoda, kde byl připraven laborant a během hodiny a půl jsem měl ve své kanceláři všechny fotografie na stole, takže padla poslední košile a já se vydal na cestu předat fotografie Rubensi Barrichellovi a jeho mechanikům, ukázat fotografie i ostatním na slavnostní večeři. V 21.45 jsem osobně fotografie předal a byl to pro mne vrchol celé akce. Vše, co jsem měl naplánováno se zdařilo a mechanici měli skutečně radost, všichni se podivovali nad tím, že fotografie mají v ruce, když mne ještě před necelými 3mi hodinami viděli s foťákem v ruce.