Spojka
Miroslav Sanytrák | 11.2.08 | Převody
Tak jako ve všech automobilech se spalovacím motorem i ve vozech F1 obstarává spojení mezi motorem a převodovkou spojka. Důležitým bodem konstrukce spojky je její velikost. Snahou konstruktérů je totiž dosáhnout co nejnižšího těžiště monopostu a v tomto ohledu je nesmírně důležité umístit motor co nejblíže referenční rovině. Průměr spojky přitom přímo určuje výšku klikového hřídele. Snahou je tedy vyrobit spojku, která bude mít co nejmenší průměr. V současnosti tedy spojky F1 dosahují v průměru kolem 100 mm. Malý průměr znamená i výrazné zmenšení styčné plochy lamel spojky, což spolu s ohromným točivým momentem, který spojka musí přenášet znamená, že konstrukce musí být vícelamelová. Druhým důležitým aspektem, je zrychlení celého procesu řazení při současném minimalizování rizika poškození spojky.
Převodovky jsou proto konstruované jako automatizované, což v praxi znamená, že pilot monopostu může řadit sám, a to prostřednictvím páček pod volantem, avšak při tomto úkonu nemusí pedálem či jinak obsluhovat samotnou spojku. Tuto práci za něj obstarává elektro-hydraulický systém, který je rychlejší než sám pilot a současně je schopen pracovat tak, aby nedošlo ke spálení spojky. Pilot sice může spojku obsluhovat i přímo, avšak pouze při zastavení vozu. Ve světě F1 se uplatňují především výrobci AP Racing a Sachs, kteří pro monoposty vyrábějí spojky z uhlíkového kompozitu. Karbonové lamely jsou tak schopny odolávat nejen vysoké pracovní teplotě kolem 500?C, ale i velkému opotřebení. Spojka bez elektro-hydraulického systému váží kolem 1,5 kg.
Štítky
Konstrukce formule F1
Klikněte na část, která vás zajímá
