Svět postavený na hlavu
Tomáš Leixner | 28.5.06 | T. Leixner
MONTE CARLO – Za svodidly neroste tráva, ale leží rovný asfalt. A na obzoru se nerýsuje vzrostlý les
MONTE CARLO – Za svodidly neroste tráva, ale leží rovný asfalt. A na obzoru se nerýsuje vzrostlý les. Místo něj mrakodrapy, na druhé straně azurové moře. Jezdci formule 1 víc brzdí než přidávají plyn. „Monako je svět postavený na hlavu,“ tvrdí Michael Schumacher. „Všechno je úplně jinak.“
Stačí malá chyba a je z toho velká rána. Obrubník a pak svodidla. Ani milimetr rezerva. Třeba do první zatáčky Saint Devote stačí špatně najet … A spolehlivě trefíte plot. „Je to velký adrenalin. Dráha a svodidla. Nic mezi tím. Život nebo smrt,“ rozplývá se Schumacher.
Nejtěžší dráha na světě. Už kvůli tomu, že její učení neodpouští chyby. Nováčci zažívají peklo. Ale kdo zvládne závodit v uzoučkých vlásenkách a uličkách Monaka, ten už může jet jinde poslepu. A stejně se většinou stává, že nováčci do cíle nedojedou. Tři sta kilometrů je pořád dost, aby udělali jedinou chybu.
„Když se jednou Monako naučíte, už ho nikdy nedostanete z paměti,“ tvrdí Jenson Button, který tady loni nejel. Jeho stáj B.A.R-Honda (nyní už jen Honda) dostala stop za podvádění. „Je tak těžké, že se vám dostane do krve jako droga …“
Když si fanoušci na tribuny namačkané mezi mrakodrapy nevezmou špunty do uší, bolí je hlava. Piloty zase bolí ruce. A to mají štěstí, že nemusí na rozdíl od svých předchůdců používat řadící páku. Mezi jednotlivými rychlostmi už jenom překlikávají páčkami na volantu.
„Vzpomínám si, že jsem během jednoho závodu musel přeřadit asi sedmi tisíckrát. To je jako bych jel z Monaka do Londýna,“ tvrdí veterán David Coulthard, který v Monaku pojede svou dvou stou první Grand Prix.
Lépe než on zná knížectví už jen Michael Schumacher.
Štítky
Konstrukce formule F1
Klikněte na část, která vás zajímá
