Tajná řeč těla Lewise Hamiltona nebo 7 otázek k tajné řeči těla L.Hamiltona./Zveřejněné v časopisu Motorsportmagazín
Miroslav Sanytrák / foto Jiří Křenek | 1.8.13 | Tajná řeč těla pilotů F1 a dalších osob
Zeptali jsem se Miroslav Sanytráka -poradce v oblasti personálního managementu, majitele www.constructorsf1.com na oblast, která zajímá skoro každého a to takzvanou tajnou řeč těla pilota stáje Vodafone McLarenMercedes Lewise Hamiltona.
1)Co to je krátce řečeno řeč těla?
Projevem neverbální komunikace jsou
různá gesta ať rukou, nohou , tváře jako celku, tak i samotných úst, očí, postoje
jak v sedě, v leže, tak ve stoje. Metody přiblížení a oddálení apod..
Podle významného antropologa A. Mehrabiana porozumění komunikace vyplývá
z 55% z tajné řeči těla. Takže dobrý pozorovatel, který „čte"
protějšek může mnohé „rozluštit" aniž by se moc mluvilo.
2) Vím, že jste se s L.Hamiltonem ještě nesetkal, to lze vypozorovat i z toho mála, co je k dispozici v televizi? Ano, ono toho zase není tak málo, prostředí po závodě, projevy radosti při výhrách, či starosti z neúspěchu. Máme k dispozici množství primárních informací jak z našich, tak zahraničních přenosů. Z množství fotografií různých autorů můžeme vyčíst dost. Samozřejmě, že setkání na podání ruky by bylo velmi zajímavé a já doufám, že se mi to v letošním roce podaří uskutečnit.
3) Naše čtenáře určitě zajímá, co jste si přečetl z tajné řeči těla L.Hamiltona? Především se podívejme na projevy tváře. Zde je vidět oduševnělost a houževnatost.Z počátku vyjadřoval výraz tváře a gesta rukou velkou neznalost prostředí, velkou rychlost postupu. U jiných osob byste očekávali stres, ale u L.Hamiltona to je výraz spokojeného člověka i v případě, kdy se mu nedaří. Úsměvy rozdávající mladík si vytváří kolem sebe gloriolu zářiče, čímž i pro zkušeného pozorovatel skrývá zdárně napětí v jeho podvědomí. Pro image je jeho chování významné jak pro diváky, tak především pro kolegy v týmu. Toto je TO, co dost štve F.Alonsa, protože on to sám neumí. Ve výrazu tváře se zde značí množství překvapeních, které díky nezkušenostem často neumí sám sobě vysvětlit. Tyto projevy jsou stejné a přitom jiné u každého člověka. Zde se však více projevuje i určitá naivita a víra ve spravedlnost.
4) Co chůze a projevy rukou? Nejvíce viditelné pro diváky jsou projevy na stupni vítězů. Michael Schumacher skákal do vzduchu, jeho „jedničky" z kokpitu vozu při průjezdu cílem jsou známé a většina jezdců se také tak projevuje, i když jen jednou rukou. Schumacher vždy používal obě ruce a později už věděl jak na diváky a choval se naprosto profesionálně. Lewis Hamilton svoji radost trochu tají, neverbální projev si teprve vypracovává, takže jeho komunikace s diváky je skutečně bezprostřední a upřímná, časem bude určitě gesty vyjadřovat naučenou image a profesionalitu. Nyní tomu tak ještě není. Proto si na svoji stranu tak rychle získal nejen diváky, ale i členy týmu a novináře.
5) Je tajná řeč těla manipulací s lidmi? Ano, ovšem, ta profesionálně naučená může být určitou manipulací a například politici umění tajné řeči těla dost využívají. U L.Hamiltona to je však skutečná upřímnost mladého kluka. Když se podíváme do historie období J.Stewarta, E.Fittipaldiho či N.Laudy zjistíme, že i oni byli velice upřímní v neverbální komunikaci. Měl jsem možnost pozorovat z 1 metru rozhovor s Niki Laudou v Monze v roce 2006 a mohu říci, že on se tak chová stále. Domnívám se, že L.Hamilton v porovnání s N.Laudou, J.Stewartem i E.Fittipaldim má mnoho společného. Osobní přístup k lidem v oblasti neverbální komunikace je co do hodnocení L.Hamiltona výborná. A opět si vzpomeňme na výše jmenované piloty F1 i jejich dnešní komunikaci. Prostě TO tam je!
6) Bude se tajná řeč těla u L.Hamiltona měnit? Ano, určitě, jako u každého, ale zachová si jasné standardy, které budeme moci pozorovat stále. Určitá gesta se stále opakují. Podívejte se třeba na chůzi a zjistíte, že je prakticky stejná a člověka poznáte podle chůze i zezadu po mnoha letech.
7) Co byste doporučil našim čtenářům, jak se nejlépe naučit číst řeč těla? Umění si přečíst protějšek je dlouhodobá záležitost a především umění pozorovat lidi. Já sám se mám stále co učit i po 30 letech praxe. Doporučuji začít čtením knih zabývajících se touto tématikou a potom si vytvářet svoje vlastní standardy a ty porovnávat. Tak se rychle může dosáhnout určitého pokroku.