Velmi rychlou Aliyyah Koloc zbrzdila technická závada, Karel Poslední málem setřásl fotografa z větve
Buggyra Press | 14.1.25 | Aktuálně
Rally Dakar 2025 - u Buggyra ZM Racing
Aliyyah Koloc dnes znovu ukázala, že s ní soupeři v elitní kategorii automobilů Ultimate musí počítat. Pilotka týmu Buggyra ZM Racing byla na prvním kontrolním bodě dokonce šestnáctá a i poté se držel mezi nejlepšími. Bohužel pak přišla technická závada, která přinesla ztrátu. 20letá závodnice tak dnes nakonec obsadila 47. příčku. Ovšem celkově dokonce postoupila o místo na 27. pozici. Martin Šoltys v barvách Tatra Buggyra Racing skončil v etapě pátý a nadále si v souboji s Nizozemcem Keesem Koolenem drží výborné čtvrté místo v hodnocení kamionů. Jeho týmový kolega Karel Poslední byl dnes 14. a průběžně je na tom o jednu pozici lépe.
Aliyyah Koloc si užívala především první část dnešní etapy. „Zpočátku jsme jeli velmi rychle, to se mi líbilo. Ale pak přišly problémy. Trochu jsme zabloudili a dostali se pak do prachu od bugin, které nás mezitím předjely,“ vysvětlila. Největší problém posádku mladé závodnice však teprve čekal. „Pak nás zase potrápila poloosa, takže jsme ji museli vyměnit. Bohužel nám to trvalo trochu déle, než když jsme ji opravovali minulý týden. Naštěstí se nám to povedlo. Navigace byla dneska docela složitá a byl to dlouhý den. Ale auto je už v pořádku, takže jsem ráda,“ prohlásila Aliyyah Koloc.
Martin Šoltys se na trati stále potkával se svým nizozemským rivalem v boji o celkovou čtvrtou pozici mezi piloty trucků.
„Dneska to bylo hodně rychlé. Na začátku jsme dojeli Keese Koolena, se kterým bojujeme o čtvrté místo. Předjeli jsme ho, ale pak jsme udělali malou navigační chybku, takže se dostal zase před nás. My jsme mu to pak oplatili. V závěru etapy přišla trialová vložka, v níž jsme v prachu dojeli buginy a museli jsme s nimi bojovat. Letělo se vlastně celých 350 km maximální rychlosti 135 km/h, takže super,“ řekl zkušený jezdec Tatry Buggyra EVO3.
Karel Poslední ani dnes neztratil dobrou náladu. „Dnešní etapa byla dobrá, jen jsme vzali větev. Jenže na ní seděl fotograf, a tak jsme chvíli nevěděli, jestli jsme ho nevzali s sebou,“ vzpomínal se smíchem pilot Tatry Phoenix.Menší komplikace přišla až v posledních kilometrech. „Po neutralizaci jsme udělali gumu a trochu déle hledali jeden bod. Chtěl jsem ztrátu dohnat, tak jsem to vzal takovou zkratkou. Takže 17 kilometrů před cílem jsme si skočili přes taková dvě údolíčka a praskla nám kloubovka (kardanový hřídel). Do cíle jsme to už nějak dojeli a jsme tady,“ oddechl si Karel Poslední v bivaku
