Zavěšení předních kol
Boris Dacko; | 1.3.07 | Přední závěs kol
Zavěšení předních kol je obdobné jako vzadu (viz. zavěšení zadních kol). Odlišná je pouze architektura a uspořádání jednotlivých prvků, což vychází především z omezenějšího prostoru přední části trupu, přítomnosti řízení a naopak absence hnacích poloos. Samotné zavěšení je lichoběžníkového typu, které tvoří na každé straně dvojice nad sebou umístěných trojúhelníkových ramen. Velkým a dutým horním ramenem prochází i tyč řízení, čímž se tvůrci snaží zredukovat počet dílů kladoucích odpor vzduchu a narušujících proudění vzduchu kolem automobilu během jízdy. Odpružení je situováno uvnitř trupu a o přenos pohybu kola se stará šikmá vzpěra. Ta přenáší pohyb na trojúhelníkové vahadlo uvnitř trupu. Osu otáčení vahadla tvoří zkrutný stabilizátor, který ústí v přední části. Po sejmutí nosu s předním křídlem, zde mohou mechanici provádět nastavování účinku stabilizátorů.
V dalším rohu jsou k vahadlu připojeny nejen pružící jednotky, tedy tlumiče a pružiny, ale také další mechanismus, jenž lze nazvat jakýmsi druhým stabilizátorem. Jeho úkolem je udržovat podvozek při průjezdu zatáčkou co nejvíce v rovině a bránit tak naklánění vozu. Konstantní vzdálenost podvozku od vozovky je důležitá především pro zachování aerodynamiky podvozku i při průjezdu zatáčkou.
|
|
|
|